Nemocný Tropheus po léčbě Entizolem - co dělat?

Zdravim, mam 400 l. nadrz s cca 30 ks Tropheus Kiriza. Cca před mesicem jsem prelecil skupinu Entizolem proti bičíkovcům. Skupina vypada zdrave, ale dve ryby mají nafoukle bricho v urovni prsních ploutvi,nezerou, hluboce dychaji (ne zrychlene). Netrepou se, nekolebaji se. Nemaji vypoukle oci. Unikovy reflex zachovan. Jediny priznak nemoci je to nechutenstvi a nafoukle bricho. Poradte mi prosim jak postupovat. Je mozne, ze u těchto ryb nebylo vyleceni bičíkovců zcela uspesne a ti se v rybach vyvinuli do nejake pokrocilejsi faze vývoje nebo je to hloupost? Co mam ted delat? Mam znovu celou skupinu prelecit Entizolem? Nebo postizene ryby odchytit, usmrtit? Nebo je to spis jina nemoc? Dekuji za rady.

Rrrrr

27.3.2017 11:44

Rrrrr Nebudu se Vás vyptávat na základní věci jako parametry vody,filtraci,čím krmíte a podobně,předpokládám,že tyto věci máte zmáknuté,když jste se dal na chov tropheusů. Pokud entizol nezabral(je třeba ho nasadit už u prvních příznaků a dodržet dávkování a dobu léčby),nasadil bych Bactopur direct-dávkování je přiloženo,nebo Flagellol od Sery,rovněž je aplikován při problému,který popisujete. Ten entizol je ve Vašem případě už nedostačující,když už jsou ryby nafouklé,nepřijímají potravu,mají průhledné nitkovité transparentní výkaly,drží se v ústraní a pod. Je samozřejmě třeba přeléčit celou nádrž. zdravím a ať se podaří ryby zachránit.

Vl. Šebesta
27.3.2017 14:48

Ty dvě ryby můžou být třeba ucpané,tady už žádna léčba nepomůže,snad zkusit hořkou sůl,ta působí jako projímadlo,ale nedávám tomu moc šancí.

miran bez účtu
28.3.2017 9:35

U ryb se vlivem sekundární bakteriální infekce rozvíjí tzv. vodnatelnost. Léčit Sera bactopur direct, jestli v celé nádrži nebo ryby separovat je asi jedno, jen se s největší pravděpodobností nedají dát obě dvě spolu do jedné karanténní nádrže, protože se mohou napadat..

Martin_Parizek
28.3.2017 12:43

tak jsem nasadil Baktopur Direct na cele hejno, tak snad se ty dve uzdravi a zbytek zustane zdrav.(aspoň tak zatím vypada. diky

Rrrrr
28.3.2017 13:13

Rrrr Běžně se dává 1tbl na 40l vody a doba léčby je min.5 dnů,vím,že pohled do žluté břečky není nic extra,ale vydržte to! Ten Bactopur direct můžete klidně kombinovat i s Entizolem. zdravím.

Vl. Šebesta
28.3.2017 15:46

Když tedy léčíte celou nádrž, tak po dobu léčby omezte krmení na nezbytné minimum.

Martin_Parizek
28.3.2017 20:49

Hrrr Jj,jak píše Martin P,krmení minimální nebo vůbec,doporučuje se nesvítit a co nejvíc vzduchovat. zdravím.

Vl. Šebesta
29.3.2017 9:02

akvarium jsem prikryl kvůli zatemneni prostěradlem,nekrmim, silne vzduchuji. Vl.Sebesta: zeptam se na tu dobu leceni...v navodu u baktopuru se pise nasadit na 3 dny a pote vymenit 50 % vody...mam to tedy radeji nechat působit dele? Oni ty antibiotika, když se neda cerstva davka, tak po trech dnech uz docela ztraci účinnost ne?

Rrrrr
29.3.2017 13:12

Rrrr Jj,je to tak,účinnost léčiva se snižuje.Napíšu Vám to asi takhle. Podle toho,co píšete v dotazu(Entizol nepomohl) bych nasadil Bactopur direct tak,jak jste to udělal-1tbl/40l vody,nesvítit,nekrmit,silně vzduchovat.V mnoha případech 3 denní léčba sice pomůže,nicméně se s kolegy akvaristy shodnem,že je jistější třetí den vyměnit cca 50% vody v nádrži,ale dávku aplikovat ještě jednou a to 1tbl/50l vody.Zdravým rybám léčivo neublíží.Po 5 dnech opět výměna cca 50 % vody v nádrži a dále pak měnit vodu tak,jak bývá zvykem,tedy jednou za týden.Opakuji,že nemám informace o tom,jakou máte v nádrži filtraci.Jelikož po celou dobu léčby je filtrace normálně v provozu a část nitrifikačních bakterií nepřežije,je třeba po ukončení léčby obnovit v nádrži tzv.biologickou rovnováhu,není od věci aplikovat např. Sera bio nitrivec. Takhle bych to udělal já,nikomu ale nic nevnucuji,každý má možnost se svobodně rozhodnout,jaký způsob léčby svých chovanců zvolí. zdravím

Vl. Šebesta
29.3.2017 14:21

Vl. Sebesta- děkuji. Udělám to tak.

Rrrrr
29.3.2017 19:15

Rrrrr V poho,nemáte za co děkovat.Dejte pak vědět,jestli jste zachránil i ty dvě nejvíc postižené ryby,docela mě to zajímá.Obecně ten Bactopur direct zabírá velice dobře,není ale všemocný a v některých případech se bohužel ty nejdéle a nejvíce postižené ryby už zachránit nepodaří. zdravím

Vl. Šebesta
30.3.2017 14:08

Vl. Šebesta - nezachranil.:-( Dneska rano jsem je usmrtil. Je to treti den lecby a obe na tom byly hur nez na zacatku.Oproti ostatnim Intenzivne vybarvene, stále nafoukle a chytil jsem je v podstate do ruky. Tak jsem si řekl, ze nez zahajim druhou polovinu lecby, chci mit uz radsi v akva jen zdrave ryby bez bacilonosičů.

Rrrrr
31.3.2017 5:42

Rrrr Co Vám napsat.U těchto ryb je to prostě problém a popsat proč k němu dochází,co ho způsobí,pojmenovat původce onemocnění,k čemu onemocnění vede,jak mu předcházet atd. by bylo na dlouho.Tak tedy velice zjednodušeně a stručně. Přirozenou potravou těchto ryb jsou nárosty řas a rostlinný detrit,tedy potrava bohatá na balastní látky.Při chovu v akva-tedy nepřirozeném prostředí a nevhodném krmení,stresu,nevhodných parametrech vody,nevhodném sociálu hejna atd. dochází u těchto ryb k onemocnění(zanícení) trávícího traktu a stanovit přesně původce je velice obtížné,100% by ho určila až pitva uhynulé ryby.Nejčastějším onemocněním bývá Hexamitoza a Spironukleoza,původcem onemocnění je přemnožený bičíkovec Hexamita Salmonis. Tropheus má specifický trávící trakt,velice dlouhý a zajímavé je i to,že nemá žaludek jako takový,ale tzv.žaludkovou rozšířeninu střeva.Ta je u ryb umístěna hned za jícnem a slouží jako sklad potravy,kterou potom za použití žluči tropheus postupně tráví a vylučuje.V takovém prostředí existuje tzv. střevní mikroflora a přemnožením výše uvedených parazitů může dojít k jeho zanícení-tedy onemocnění,kterého příznaky popisujete a které bohužel končí někdy fatálně. Obvykle se ryby po projevení příznaků onemocnění trávícího traktu léčí přípravky na bázi Metronidazolu(Entizol),ve vážnějších,pokročilejších stádiích oním ATB- Baktopur directem,který zpravidla na tyto střevní parazity zabírá.Nic ale není 100%ní a některé ryby se prostě zachránit nepodaří,důležité ale také je zničit v akvarijním prostředí i cysty těchto parazitů,které se do vody dostanou vylučováním postižených ryb a zabránit tak jejich dalšímu množení v akva,ke kterému dochází tzv.dělením. Rozhodl jste se jak jste se rozhodl,možná bych ještě počkal,ale teď už je to jedno.K postupnému tzv.splasknutí ryby dochází zpravidla po cca 5-7 dnech.To nafouknutí ryby je způsobeno plyny,kterým je znemožněno z ryby přirozeně odcházet a celý trávící trakt ryby(střeva a žaludek-u tropheus nežaludek) se zaplnil rosolovitou tekutinou. Jak už tu bylo 1000x zmiňováno,nemocem je třeba předcházet a těmto nepříjemnostem se preventivními opatřeními vyhnout a u Tropheus to platí dvojnásob!Jakými? To by bylo opět na delší i když stručný příspěvek (-: zdravím.

Vl. Šebesta
31.3.2017 13:51

Osobně si myslím, že to utracení dvou ryb bylo velmi nepříjemné, ale asi jediné možné a správné rozhodnutí. K vyléčení ryb v pokročilejším stádiu nemoci sice dochází, ale jen velmi zřídka a ostatní ryby jsou v jejich přítomnosti ve větším ohrožení. Důležité je to přeléčení ostatních zdravých ryb. Vlasta Šebesta to tady popsal velmi přesně. Podle mého názoru je kardinálním spouštěčem nemocí tropheusů množství dusíkatých látek ve vodě. Až daleko na druhém místě je sociál hejna a až daleko za ním pak krmivo, pokud tedy není chovatel takový hlupák, aby tyto řasožravé, balastožravé ryby krmil vysušenými granulemi. Předem upozorňuji, že se do případné a očekávané debaty s příznivci a milovníky moderních granulovaných krmiv (mají přece na obalu tropheuse) s jejich pseudodůkazy, nezapojím :-). Je ale samozřejmě jejich právo krmit, čím chtějí. Kvalita vody je skutečně to hlavní a odvíjí se od ní, bohužel pro nás, vše ostatní. Kvalitu vody máme v akváriu i z vodovodu mnohem horší, než je v jezeře, účinné denitrifikační filtry pro běžná, takto exkrementálně zatížená akva neexistují a tak je u těchto ryb nejdůležitější důsledná a mohutná výměna vody za čistou, resp. čistší vodu vodovodní s úpravou proti chlóru. V průběhu let jsem se na základě pozorování chování svých tropheusů (z 90% WF ryby) dopracoval od 2/3 přes 3/4 až k nynějším 4/5 obsahu nádrže týdně. Ideálnější by bylo mít samozřejmě průtokové nádrže, ty se ovšem v bytě v patře a s dřevěnými podlahami a stropy obtížně praktikují-sousedi nemusí má´ít vždy 100%tní pochopení pro naše hobby :-). Hlavní je ale, nepodlehnout některým zdejším opravdu hloupým radám, že čtvrtina vody týdně stačí (to, že v ní mohou ryby i dlouhodobě přežívat, je druhá věc) a že také stačí např. teplota 24°C a pod. Teplota v jezeře se pohybuje, ve vrstvách, kde tropheusové žijí, mezi 25,5 (v nejchladnějším měsíci srpnu) a 27,7°C (v nejteplejší měsíci únoru) - údaje Konings (2012) - vlastní měření. Stará dusíkatá voda a nízká teplota VELMI výrazně a negativně zpomaluje metabolismus u těchto ryb s dlouhým střevem, přecpaným akvarijní potravou. Tento faktor osobně vidím jako nejnebezpečnější pro chov těchto ryb. Zdravím a přeji hezký víkend.

miroslav kraut
31.3.2017 15:22

pro pana šebestu: to nafouknutí rozhodně není způsobeno plyny!!!!!!!!! Tropheus není nafouklá kráva!!!!! nafouknutí je zpusobeno eksudátem tj výpotkem v tělní dutině. Proto se tomu říká vodnatelnost a ne plynatost!!! a jinak popisujete trávící trakt kapra a ne tropheuse.

Martin_Parizek
31.3.2017 15:46

Myslím, že Vlasta ten trávící trakt popsal docela dobře. Následující text je umístěný na stránkách Imra Fuljera a pochází nejspíše od Pietra: Trávicí ústrojí - Je uzpůsobeno pro příjem rostlinné stravy. U tropheusů se v trávicím traktu nenachází žaludek. Je to dáno vyústěním žlučového váčku (žluči). Žluč upravuje pH v trávicí soustavě na neutrální až slabě zásadité. Za jícnem mají rezervoár potravy, který se označuje žaludková rozšířenina střev (bulbus intestinalis). Anatomicky připomíná žaludek, ale funguje jako střevo. Při trávení se neuplatňuje trávicí enzym pepsin. Ještě jednou přeji hezký víkend.

miroslav kraut
31.3.2017 16:02

Je ovšem otázka, jestli je to pravda. Zde je popis trávícího traktu kaprovitých ryb.Není mi zcela jasné, jestli v identické podobě může být u ryb z čeledi vrubozubcovití z řádu Perciformes, kteří mají schema trávící soustavy a zapojení plynového měchýře jiné. Raději bych dal předost informaci z renomované literatury. To je potom jak s těma plynama, co způsobujou nafouknutí tropheusů:-)

Martin_Parizek
31.3.2017 17:06

MP Zdravím Martine,jsem rovněž zastáncem informací z renomované literatury,přečetl jsem si jich spousty-knih,časopisů,článků na netu atd,protože jsem tyto ryby asi 25 let choval a zajímalo mě okolo nich všechno! To je ale nepodstatné!Podstatné je to,že jsem vlastníma rukama takto nafouklého(jako kopačák)tropheuse propíchl v lavoru pod vodou prodlouženým a seříznutým dutým koncem inj.stříkačky(manželka dělala tenkrát v laboratoři) a z té ryby šel prostě vzduch a hustá žlutá sračka!Ten tropheus doplaval během hokeje-tuším MS v Bratislavě,takže nebyl mrtvý dýl jak třetinu hokeje a k nějakým hnilobným procesům v té rybě asi ještě nemohlo dojít.Taky jsem tomu tenkrát nechtěl věřit,taky jsem si myslel že je to problém jen Cyphotilapií,ale prostě to tak bylo!!! Potom někdy po x letech jsem na netu narazil na video,kde rovněž nějaký maník tzv.píchl do nafouknutého živého tropheuse a také z něho vyšel vzduch!!!A představ si,on ho pak normálně vrátil do akvária.Taky jsem na to čuměl jak derviš na hada. Tak jak to tedy je,čím to je,proč to tak je,kde se v té rybě tedy vezme!Já to nevím,ale vím co jsem vlastníma rukama udělal a co jsem viděl. Netvrdím nikde,že to musí být nutně jeden z průvodních jevů nemocí tropheusů,které uvádím v č.13! zdravím

Vl. Šebesta
31.3.2017 17:19

tedy, to je veselé, našel sem si jednu renomovanou vědeckou práci, která se zabývá delkami trávicích traktu u petrochromisů a tropheusů, zaroven i u eretmodusu a simochromisů a jasně se tam píše o žaludku a střevech, také trávící enzymy tam jsou jiné, než z příspěvku od pietra, hlavně ten zásadní enzym řasožravých ryb. takže tak.at si udělá obrazek každej sám. Btw- je jasně dokázáno, že trávící trakt akvarijních populací tropheusů se výrazně zkracuje a přizpůsobuje v akváriu nabízené potravě, tedy nějaký ty výkřiky o jediným správným krmení jsou zcela zbytečné.

Martin_Parizek
31.3.2017 17:28

VŠ: ty plyny mohou vznikat činností bakterií v tělní dutině.v tělní dutině-ne ve střevech jako důsledek trávícíh procesů! ale z mých zkušeností-nafouknutej tropheus neplave jako balon na hladině, což by vzhledem k nafouknutému objemu měl, pokud by tam měl plyn, v daném objemu nafouknutí. Pitval jsem ty ryby taky- a vždycky tam byla tekutina + forma rosolu v tělní dutině, přímo ve střevu ta žlutá sračka.

Martin_Parizek
31.3.2017 19:18

MP-ok,nemam s tim problem? S tim zkracovanim traviciho traktu u ryb v akva podminkach jsem cetl taky,stejne jako o postaveni tlamek trops v akva podminkach-prizpusobeni se prijimane potrave oproti seskrabavani ras ze sutru v jezere,zkracovani korene ocasni ploutve oproti rybam z jezera atd.Pisu z tel.na pivku tak to nechci rozvadet,zkousel jsem to vypozorovat u vlastnich trops od wf po f4,tak nekdy muzem pokecat(popsat)?

Vl.Šebesta
31.3.2017 20:46

Jen opřesňuji č.21-od wf PO f4 je myšleno f1,f2,f3-toť vše! Nikoliv po f4 včetně f4.

Vl. Šebesta
1.4.2017 1:09

No a proto si náš Mistr kupuje každýho pul roku nový WFka, jak začnou vlivem chovu v akváriu vypadat jen trochu jinak než v jezeře, tak šup s nima k nějakýmu kamarádovi :-)))

Martin_Parizek
1.4.2017 15:22

Pane Pařízku, v Německu jste skoro tak často, jako já, ale si tam kupujete F5. Jste opravdu smutný případ zaujatého chudáka. Nejsem žádný Mistr, to leda vy, ale pseudopravd a pomluv.

miroslav kraut
5.4.2017 16:31

MK-dokud tu budete bezdůvodně pomlouvat akvaristy, kteří něco dělají jinak než vy, tak si z vás prostě budu dělat legraci. Se s tím smiřte. apropo-už jste si nastudoval trávící soustavu Tropheusů? nebo pořád věříte tomu blábolu, co jste na něj dával odkaz? Do Nemecka jezdím, a to i pracovně, tak se občas stavím u Helmuta a nějaký to Wfko koupím, a to u mě vydrží do tý doby, dokud to jde, a případně si udělám vlastní chovné ryby z jejich odchovů, ne do doby, než mě přestane bavit a tak ho pošlu k nějakýmu kamarádovi- to je ten zásadní rozdíl. btw- ted sem byl třeba v Polsku:-)

Martin_Parizek
6.4.2017 8:41

Z té vaší „legrace“ pane Pařízku už dlouhý čas ukapávají jedovaté sliny, takže si tomu dál klidně říkejte legrace a dělejte za to smajlíků kolik chcete, ale já si o tom budu dále myslet své. Jste naprosto typický překrucovač informací a měříte každému metrem, který si střiháte podle libosti a hlavně podle toho, s kým se osobně znáte nebo kdo vám před 20ti lety dal slevu na rybách:-). Když pominu to, že je moje věc, jak dlouho které ryby chovám a vy do toho nemáte co plácat, tak právě nyní klasicky „pomlouváte někoho, že dělá něco jinak než vy“…tedy to, co kritizujete u mě. Někdy se fakt nad tím, co napíšete, nejdřív trochu zamyslete, když už jste ten vědec. Moje prodeje vždy vyplývají z toho, že mám pouze 5 nádrží v obýváku a obvykle mně osloví něco nového a neustále bojuji s místem. Taková jsou fakta a víc místa prostě nemám (také díky paralelnímu chovu varanů) a mít ani nebudu. To, že vy to tak nemáte možná jinak (myslím, ale že nemáte), je váš problém. To, že ty ryby přátelům narychlo prodávám obvykle za zlomek jejich ceny, je zase druhá věc. Se zanícením jsem si přečetl vaši romantickou povídku, jak to nádherně děláte a jak všechno máte 10 x déle, než já a jak si necháváte mláďata atd…kde tedy mimochodem máte všechny ty Maswy, Kirschflecky, WF Ilangi a WF Bemby (Pemby), které jste měl ještě nejdéle před dvěma roky a chlubil se tu jejich fotkami?? Vy strašně rád pomlouváte, ale to máslíčko vám po hlavičce teče a teče. Když už jsme u těch tropheusů, co neustále prodávám: do nedávna jsem měl WF Maswy, které jsem postupně doplňoval, ale ty nejstarší ryby měly 6 let. Nejstarší WF Ilangi, které stále mám, jsem si dovezl v roce 2012. Mám také WF T. moori Cape Nangu dovezené v roce 2014. Jediný druh nebo rasu, který mám od prosince nově (kromě WF Masew ze sklonku roku 2015) jsou Golden Chisanse, protože jsem je WF asi 10 let neviděl, nikdy jsem je nechoval, žádného jiného zástupce červeného druhu tropheusů nemám a moc se mi líbí. Navíc ty ryby byly v tak zbědovaném stavu (opravdu nikdy jsem tak hubené tropheuse neviděl), že jsem si je vzal i proto, že se jim pokusím zachránit život. Uhynula nakonec jen jedna a ostatní jsem postupně naučil znovu přijímat potravu. Takové věci mně naplňují chovatelskou (ale i lidskou) radostí a nepokazí mi to ani vaše bláboly a pseudopravdy. Strašně se vám za ten nový nákup omlouvám a prosím vás, hlavně sledujte, kdybych je třeba za rok někomu kvůli místu prodával, tak se okamžitě rozhořčeně ozvěte a pranýřujte mě prosím za každou cenu! Abyste byl informován úplně vyčerpávajícím způsobem, tak v minulých 2 letech jsem prodal nádherné WF Kirschflecky a potom i krásně výběrově zbarvené WF Kirizy, protože obě hejna by mě počtem odchovů nejspíš do půl roku vystěhovala z bytu:-) Tolik tedy za mne…je mi jasné, že vy jste vaše tropheuse prostě prodat musel a že je to naprosto jiný případ. Jak už jsem psal, jste zaujatý chudák a s tím vám nepomohu a kde pramení vaše komplexy nevím a je mi to jedno. Asi 80x jsem tady na webu napsal, že radím z vlastní zkušenosti (ne to, co chce tazatelk slyšet nebo schválit) a že je každého věc, jestli si tu radu vezme nebo ne. K tomu jste samozřejmě naprosto hluchý. Klidně si tu vaše pomluvy a nesmysly na mou adresu blinkejte dál (alespoň se má Havlena ke komu připojit). Kritizuji tu rady o kterých vím, že jsou pro ryby škodlivé a budu to dělat dál. Když tu někdo bude radit, že u nich stačí slabá výměna vody, kdy voda je po ní stále plná dusičnanů nebo že je má mít v příliš nízké teplotě, jsou to rady pro tyto ryby prostě totálně škodlivé a s tímto faktem nic neudělá ani deset jiných názorů. Stále to opakuji, ale právě tyto dva faktory jsou pro tyto ryby stokrát důležitější, než třeba druh krmiva, které se tu stále řeší. Ještě k tomu trávícímu traktu: věřím, že si to Pietro z prstu nevycucal a nemám důvod to dál studovat. Dokážu z údajů z Koningsových knih sám posoudit, jak a čím tropheusy vhodně krmit a stv a kondice mých ryb to dokládá. Pokud jste to vy důkladně a super podrobně nastudoval a pak krmíte Petrochromise (jejich trakt bude nejspíš totožný) granulemi, tak gratuluji k nastudování a studujte dál, je evidentní, že vám to hodně pomohlo.

miroslav kraut
7.4.2017 10:06

MP You Tube Bloat - Baños Bulombora y Kala 2010-10-26 Co těm rybám je? -Napadení střevního traktu ryb vlivem přemnožení střevních parazitů- bičíkovců? -Napadení tělní dutiny ryb bakteriální infekcí? Podotýkám že já to nevím,napadá mě kombinace obou možností a není mým záměrem se hádat,pouze si myslím že v té(těch) rybách je kromě rosolovité tekutiny v těl.dutině a žluté sračky ve střevech i vzduch.Opakuji-já to nevím,pouze k dokreslení prvního odst.č.18.a první věty př.20. zdravím

Vl. Šebesta
7.4.2017 10:18

K č. 23 a první větě č.25 K 23-Bylo to skutečně nutné? Máš to zapotřebí?Není to jen a jen jeho věc? K 25- osobně ten pocit z jeho příspěvků nemám,vnímám to spíš tak,že se snaží sdělovat své zkušenosti a poradit méně zkušeným.Ostatně nad nikým určitě nestojí se samopalem a je na každém,bude li se chtít jeho radami a názory řídit! zdravím

Vl. Šebesta
7.4.2017 12:43

Vlasto, díky za reakci a pochopení, je možné, že když jsi to pochopil Ty, tak třeba i někdo jiný a to mně těší. K MP už dál bez komentáře. Hezký víkend všem.

miroslav kraut
7.4.2017 13:29

Když už mě zde popletený trdlo Kraut jmenuje, aniž bych do tohoto vlákna předtím zasahoval a spojuje kritiku Martina P. z mojim jménem, jakože kdo si ho dovolí zkritizovat bude nemilosrdně zařazen do škatulky hr!!!, tak se taky ozvu. Kraute ty si vůl jak anděl. Kdyby hloupost kvetla, tak ty budeš orchidej. Ale že hloupost nekvete, tak zůstáváš dál je narcisem. Nic jiného se nedalo ani čekat že? Šebesta, poslechnou to co si tu napsal může kdokoliv napsat stejně, ale v obráceném gardu ve prospěch MP. To se ti ten vlezdoprdelizmus trochu nevyvedl. Přepíšu ten tvůj blábol jako bych MP lezl do zadnice já jako ty Krautovičovi. K č. 23 a první větě č.25 K 23-Bylo to skutečně nutné. Máš to zapotřebí. Není to jen a jen jeho věc, proto je fajn že i druzí dokáží otevřeně napsat že vidí nafoukaného panáka mistra Krauta. K 25- Osobně mám ten sám pocit z jeho příspěvků. Vnímám to tak, že se snaží sdělovat z patra své kolikrát mylné domněnky, čímž plete méně zkušené. Ostatně je srandovní, jak stojí jako se samopalem a snaží se napadnout každou praktiku, která se neslučuje s jeho vousatými domněnkami! Zdravím

hr
7.4.2017 16:54

MK: píšu sice v uterý a dubnu, ale rozhodně komentovat budu- Všechny cichlidy mají trávící trakt stejný- liší se jen finální delkou střev. Všechny mají žaludek. články např. Diets predict intestine length in Lake Tanganica’s cichlid fishes. Ecophysiology of Aufwuchs-eating cichlids in Lake Tanganyika:niche separation by trophic specialization Gross Morphology and Configuration of Digestive Tracts of Cichlidae (Teleostei, Perciformes): Phylogenetic and Functional , Significance Vámi uvedený odkaz je zavádějící- je to obecné schéma pro herbivorní ryby, předpokládám z řádu Cyprinifomres. Tedy ve vztahu k Tropheusům je to vycucané z prstu. U cichlid je trávící trakt uplně jiný!!! S krmením Petrochromisů granulemi nemáte žádné zkušenosti. Já mám pozitivní, x dalších akvaristů taky. A není granule jako granule, ovšem to je asi marné vám vysvětlovat. Na to nepotřebuju Koningse, na to stačí praxe. Akvaristika není exaktní věda, k hezkým rybám chovatelé docházejí různými cestami. U každého může fungovat něco jinýho. Že ve všech akvárkách všechny ryby nevypadají stejně je normální, všechny ryby jednoho druhu nevypadají stejně ani v přírodě. Vaše nějaká snaha o unifikaci akvarijních ryb, přičemž vzorem sou WFka, který plavou u vás v nádržích, je směšná. Vo komplexech nejvíc píšou ti, kteří sami nějaké mají.Viz třeba lidská potřeba zachranovat zubožené tropheusy, to je fakt perla:-) Bemby mám 4. rokem, uteklo to, a mám od nich už dospělé F1 rybky, z přirozeného odchovu... Pravda, vypadají trochu jinak, než jejich rodiče- jiná tlamka, jiná stavba těla..ale co už, mi to nějak nevadí a hlavně s tím nejde nic dělat, akvárko není jezero. stejně třeba v porovnání s rodiči vypadají jinak i F1 Metriaclima msobo Magunga, a to je to obyč Malawi... zato třeba WF Alto sumbu a F1 -prakticky žádný rozdíl. Asi je to dané zpusobem života.

Martin_Parizek
7.4.2017 17:13

VŠ: normálně vodnatelnost, způsobená bakteriemi, popis v Akvaristice od pana Franka, nebo 333 x jak a proč. často je to sekundární infekce po napadení traktu bičíkovci. Ovšem i nemusí, ryba normálně žere, ale nafukuje se, až žrát přestane a jen se nafukuje- vodnatým exsudátem. Doprovodné projevy jako je zježení šupin- důsledek zvětšení objemu těla a napnutí pokožky. Vypoulení očí je způsobeno přítomností kapaliny a zvýšeného tlaku v tělních dutinách ryby... plynu naprosté minimum- kdyby tam byl podle vašich představ, tak při tomhle objemu jsou jak pingpongáče na hladině, a to ty ryby prostě nejsou. samotný anglický termín Bloat vychází z popisu vizuálního stavu ryby při tomto onemocnění. nějaká definice z netu- Vodnatelnost je starý lékařský termín, který byl používán k popisu otoku v důsledku hromadění tekutin v tkáních nebo tělních dutinách (například břicho). Ryby, které trpí vodnatelností, mají velmi často oteklé břicho, takže se dá nemoc snadno identifikovat. btw-ano, je to nutné- dokud tu bude blbě pindat, tak na to budu reagovat.

Martin_Parizek
10.4.2017 8:23

Pro MP: ke krmení ryb dál bez komentáře, je vaše věc kolik granulí a jakých svým rybám dáte. Máte pravdu - v tomhle aspektu vaše akvárium fakt není jezero. Ano, morfologickým vzorem by měla být podle mého názoru WFka, protože je jaksi vytvořila příroda a není důvod, aby v akváriu vypadly ty druhy výrazně jinak. A to, že vypadají tanganické cichlidy v rámci druhu rozdílně, je další nesmysl. Dovedu to pochopit třeba u kapra podle toho v jakých podmínkách a v jakém druhu vody žije, ale u jezera Tanganika?... to jste asi malinko přeťáp. Pokud je vám chuť a rozhodnutí zachránit zubožené tropheuse z importu k smíchu, tak je mi vás trošku líto, ale ledacos mi zapadá a vysvětluje se. Jinak dál už asi nic zásadního. Jste klasický moderní překrucovač informací s pochroumaným vnímáním logiky, který napadá někoho, že nutí někomu své rady a kritizuje jeho metody a dělá naprosto to samé, takže za mne už k tématu a k vám určitě všechno. To je stejné jako onehdy, když jste mě tu zesměšňoval, že jsem z vlastní zkušenosti tvrdil a blbě pindal, že se mohou dva až tři druhy tropheusů bez problémů třít v akváriu vedle sebe. Když jsem vám pak poslal video, jak se mi třou Ilangi a Maswy, cca 20 cm od sebe oddělené jen vhodně postaveným kamenem, něco jste mi sice uznale hloupě pindal do mailu, ale sem už jste to napsat zapomněl. Prostě klasický případ rovného nezaujatého chování dospělého chlapa. tak ať se daří dál.

miroslav kraut
21.4.2017 11:48

MK_ tedy popořadě- žádné komerčně nabízené akvarijní krmení nemá pro Tropheuse a spol přirozeně přírodně identické složení, ale žádné. Takže nemá smysl polemizovat něco granulích nebo vločkách.Stejně tak nepřirozené je i krmení planktonem. Dále evidentně neznáte anatomii a morfologii ryb, takže ty vaše výkřiky sou docela směšné. Tedy vězte- že ani ryby v přírodě nejsou zcela stejné- konkrétně i u WF tropheusů jedné formy jsou jisté rozdíly v morfologii, včetně celkového tvaru těla. Ale to je v rámci druhu normální a běžné. Stejně tak třeba zbarvení- např šířka pruhů- není u všech ryb z jedné populace stejná. Je zcela jasně prokázáno, že prostředí a potrava mají vliv na morfologii i anatomii ryb, ryby jsou poměrně plastické organizmy, které se snadno formují pusobením vnějších podmínek. To je už zde zminované-postavení tlamky, výška těla, celková velikost, délka ocasního násadce, klidně i vybarvení. Tedy F1 má zcela přirozeně jiné postavení ust, než WF, stejně tak nemají tolik výrazné lišty pysků protože nemusí nic seškrabávat. A naopak- třeba WF samci zejména jižních forem mají při delším chovu v akváriu pysky výrazně zbytnělé-protože je nemají o co obrušovat, u F1 a dál to už není tak markantní. Stejně tak postavení ust u F1 je lehce jiné než u WF-ze spodního se mění na koncové. A netvrdím to zde jen já, ale třeba i V.Šebesta. Dále je prokázáno, že se mění i délka trávícho ustrojí-zkracuje se-opět je to dané potravnímí podmínkami v akváriu-viz uvod mého příspěvku. Rád vám sem dám ještě nějaký odkaz na vědecký článek, jen nevím, zda si sním pomocí googlu překladače poradíte... Moje metody nikomu nedporučuji, at si každý dospěje ke svým, na základě obecných zásad.Stejně tak každýmu může fungovat něco lehce jinýho. A co se týče toho překrucování-tak to je vaše specialita, x úřípadů zde bylo, včetně vyjadřování se k rybám, který jste v životě neviděl. Tření bylo fajn, ovšem kámen tam žádný nebyl, ryby se třely u předního skla. Jinak jsem se vás tu zastal, když vás tu na základě tohoto souběžného tření obvinovali z toho, že můžete produkovat křížence. Což je v celku nesmysl. A uplněna závěr- kdyby po těch WFkách nebyla poptávka, tak nemusíte nic zachranovat, zrovna Golden chizanse by se vůbec nemuseli chovat, je to jeden z mnoha si navzájem podobných červených, ve skutečnosti spíše hnědých tropheusů, který vypadá dobře tak pět minut z 24 hodin.

Martin_Parizek
2.5.2017 10:24

Pro MP: ve vašem prostředním nejobsáhlejším odstavci jsou údaje o kterých ví každý, kdo se o tropheuse trochu hlouběji zajímá a všechno je to např. v poslední knize od Koningse, kterou mám přeloženou (vaše péče a zesměšňování ohledně jazyků, je už trochu trapná, ale věřím, že vám to nedochází), ale trochu to motáte a překrucujete, ostatně jako vždy. Tvrdím a tvrdil jsem, že by URČITÝ DRUH RESP. GEOGRAFICKÁ RASA měla vypadat stejně V ZÁKLADNÍCH PROPORCÍCH A HLAVNĚ VELIKOSTI v přírodě i v akváriu. Ta velká písmena nejsou pro ostatní, ale pro vás pane Pařízku. Nemotejte tady prosím různé věci, které neříkám. Konings píše dokonce o tom, že jsou si morfologicky (díky substrátu a potravě v dané lokalitě) v určité lokalitě podobnější populace T. moorii s T. brichardi, než s T. moorii v jiné lokalitě. A o tom, že se mláďatům v akváriu mírně mění postavení tlamky a délka trávicího traktu, jsem tady, ale i v knížce a v časopisech psal už před mnoha a mnoha lety. Ještě že vás tady mám, bez vás bych byl opravdu v koncích - strašně vám děkuju :-)). K těm Chisanse: mně se je prostě zachránit a mít je doma chtělo (když už je někdo v jezeře chytil) a vám se to vysvětlí asi těžko s vaší mírou empatie. To je bohužel smutné. Pobavil jste mne ale subjektivní rozhodováním o tom, co se chovat má a co nemá. To se budeme teď řídit tím, co se líbí vám a chovat jenom ty rasy?? Jste fakt dítě, ale jako názor to samozřejmě beru. O tom, že jsou všechny červené rasy tropheusů v akváriu ale i v jezeře vizuálně hnědé, jsem tady psal asi před dvěma týdny – to jen pro vaši informaci. Ale kdo vám dal právo rozhodovat, kdo má co chovat a co ne, nad tím mi zůstává rozum stát. Pak nechápu proč někdo chová Molira nebo Chipimbi, u těch je to s barvou úplně stejné, hejno je hnědé a dominantní samec, nebo ryba kterou osvítíte bleskem fotoaparátu, jsou krásně do červena zbarvené – to je ale naprosto normální. Chápu, že se tu snažíte moje Chisanse záměrně degradovat (pro normální lidi, které třeba zajímá, jak vypadají, přikládám jejich foto), ale těm rybám je to naštěstí jedno a daří se jim už teď opravdu dobře. Dětský je váš i názor s tou poptávkou...to snad ví také každý a platí to u všech zvířat. Mně spíš zajímají podmínky, které chovatelé těm WF tropheusům poskytnou. Tím, že se jim daří a rozmnoží z nich kvalitní mláďata, poskytnou je dalším zájemcům a mohou tak tu poptávku po WF naopak snížit. Daleko větší průšvih je to, že jich možná 8O% uhyne při nevhodné aklimatizaci u mnoha chovatelů nebo obchodníků, které to (kromě financí) moc netrápí. V tom já vidím problém. Ale když už přijmu váš argument: proč jste si tedy kupoval tehdy ty vaše WF Pemby?? Odchovů byste přece sehnal spousty. Vy jste s tou svojí logikou snad vymyšlený člověče :-)). Nejvíc jste mě ale dnes pobavil s tím svým poučováním ve smyslu: Stejně tak třeba zbarvení- např šířka pruhů- není u všech ryb z jedné populace stejná. :-))) poučováním mne, který se tu kdysi asi rok dohadoval s Dařbujánem, že si WF maswy vybral (stejně jako to dělá každý z nás, když má tu možnost a přijede po importu včas a pokud už nejsou ryby přebrané podle pruhů v Africe) z hejna přírodně zbarvených - tedy s rozdílnou šířkou pruhů - ryb, kdy jste mu tady přicmrndával do bezvědomí.
Nemocný Tropheus po léčbě Entizolem - co dělat?

miroslav kraut
2.5.2017 13:24

Pro MP: ještě maličkost k níže uvedeným vašim výrokům: A co se týče toho překrucování-tak to je vaše specialita, x úřípadů zde bylo, včetně vyjadřování se k rybám, který jste v životě neviděl. Tření bylo fajn, ovšem kámen tam žádný nebyl, ryby se třely u předního skla. Jinak jsem se vás tu zastal, když vás tu na základě tohoto souběžného tření obvinovali z toho, že můžete produkovat křížence. Což je v celku nesmysl. V prvním odstavci mne osočujte a kritizujete za něco co sám děláte - vyjadřujete se k mým T. Chisanase, které jste v životě neviděl. K odstavci se třením a kamenem: přikládám foto ofocené z obrazovky spuštěného původního filmu, který jsem vám poslal (nezúčastněné prosím promiňte kvalitu snímku ze špinavé obrazovky PC). Jestli tam ten kámen nevidíte pane Pařízku, tak něco bude asi u vás špatně. Už mi to vaše zaujaté pindání přijde hloupé, ale pokud vás to stále baví....
Nemocný Tropheus po léčbě Entizolem - co dělat?

miroslav kraut
19.5.2017 16:33

Zdravím po delší době-ano, kamen tam je. ale to je asi tak všechno. Kdybyste znal všechny informace od Koningse, tak nelpíte na těch nesmyslech, že ryby musí vypadat pořád stejně, dyt si v jednom příspěvku asi 3x protiřečíte. Chisanse mi obecně přijdou barevně nevýrazné- hnědej kapr. Viděl jsem poměrně dost živých ryb, viděl sem x fotek.... To nebylo o vašich rybách, to byl prostě jen popis varianty. A ani tahle fotka moje mínění nezměnila. Inu, já sem sice dítě, ale z vás mluví stařecká ješitnost-viz stále ty Maswy. To bezpruhé potomstvo stále nemůžete rozchodit, co? Jojo, rozmnožit WF tropheuse je fakt hroozně težký, to ste mě opravdu pobavil. btw. Pemby jsem si koupil ze zcela jasných důvodů-najděte si je tu, a nikdy jsem to nezastíral. A nakonec se společně zamsmějeme-já se zase směju vám, sice se pořád oháníte Koningsem, ale skutečné znalosti z biologie a anatomie ryb jsou pramalé, prý jste už historicky psal o délce trávící soustavy u Trophs, ale jaký to má smysl, když pořádně nevíte, jak vypadá? A nejdřív nám tu citujete popis trávící soustavy kapra? Takže pilně studovat! Hezký víkend, pokračování tak za týden.

Martin_Parizek
20.5.2017 11:48

Za mně už bez komentáře, bavit se s někým tak zakomplexovaným a zaujatým nemá dál smysl.

miroslav kraut

VLOŽIT ODPOVĚĎ